Vítejte na stránkách chovatelské stanice Soft – spoken. Zaregistrována byla v r. 2021 a věnuje se chovu Border kolií.

Historie

V naší rodině byli psi vždy. Když mi bylo 6 let, táta koupil štěně německého ovčáka, Bonta. Byl to Pan Pes, ze stanice, která chovala psy pro pohraniční stráž. Táta s ním chodil na cvičák, na zkoušky, na bonitaci, byl na něho pyšný a já jako malá holka vše vnímala. Snad z té doby ve mě je, že když už člověk něco dělá, má to dělat pořádně, nebo se o to alespoň snažit. Zde byly položeny základy.

Moji psi

Mým (naším společným s manželem) prvním psem byl irský setr Nat. Vzali jsme si ho z Brněnského útulku. Byl prostě nádherný a byl to největší miláček, jakého jsme kdy měli, kamarádil s každým a každý ho miloval. Natinek byl setr se vším všudy – jakmile ho člověk pustil z vodítka, stačilo mu pár vteřin, aby prostě zmizel.

K Natinkovi jsme pořídili kamaráda Corinka (Coral Vialle Davaroni), anglického setra, z chov. stanice Davaroni. S ním jsme se postupně učili jezdit na výstavy, začali uvažovat o výcviku, uchovnění a věcech souvisejících. Naše plány bohužel zmařila tragická nehoda, kdy Corinek vběhl pod jedoucí vlak. Tento zážitek nás hluboce poznamenal a naučil, že každé plemeno a každý pes má své potřeby a člověk je nemůže ignorovat. Lovecký pes potřebuje lovecký výcvik a pokud mu ho nemohu dát, měla bych si pořídit jiné plemeno.

Proto jsme přešli ke psům ovčáckým, jejichž založení je mi mnohem bližší. Z Polska jsme si přivezli Kaytka (Aytan Loriseum), krátkosrstou kolii. Kaytek měl velkou nedůvěru k lidem, kterou jsme spolu postupně zpracovávali. Složil několik pracovních zkoušek, stal se Polským šampionem krásy a chovným psem. Do chovu ale nezasáhl. Jeho rod pokračuje v linii jeho velmi úspěšného bratra Lorieum Abreu „Bryš„.

Border kolie

Border kolie jsem původně vůbec nechtěla 🙂 Borderku si „vybrečela“ má nejstarší dcera, když jí bylo 10 let. Prostě jiný pes to být nemohl, a tak k nám přišla Apinka (Up Town Girl Jeffija), jako budoucí parťák dospívající slečny. Apinka absolvovala několik výstav, několik zkoušek (viz její profil), a stala se fenou zakládající rodinu Soft-spoken. Z prvního vrhu jsme si nechali doma Erinku (Air Soft-spoken, viz její profil)

Borderky jako plemeno toho nabízejí opravdu hodně. Bohužel, jako u mnoha jiných plemen, se v dnešní době rozchází linie výstavní, pracovní a sportovní. Pro laika může být někdy i dost obtížné poznat, že typičtí zástupci těchto linií jsou vlastně stejné plemeno a nezaměnit je s některými jinými plemeny. Moje představa ideální borderky v sobě kloubí krásu, pracovitost (včetně práce u ovcí), a hlavně výborné zdraví a povahu, která patří do dnešního světa – tzn. je to parťák pro člověka a jeho rodinu.